Škola / Ze života školy

Jak se těží ropa II

24.03.2023

Jak se těží ropa II

Je březen 2023 a v ZŠ Rohatec zvoní telefon…To pracovníci Muzea naftového dobývání a geologie Hodonín plní svůj slib, že pozvou žáky na seismický průzkum prováděný na území obce.

Deváťáci nejprve poučili mladší ročníky o tom, z čeho vlastně vzniká ropa. Někteří museli „dolovat“ opravdu hluboko, ale nakonec se ostatní dozvěděli, že: vznik ložisek ropy není dosud objasněn tak jednoznačně, jako je tomu u uhelných slojí. Nejrozšířenější hypotéza tvrdí, že ropa vznikla rozkladem obrovského množství odumřelých drobných organismů (živočichů) za příznivých podmínek - pod značným tlakem, za určité teploty a bez přístupu vzduchu.

Pak už si všichni oprášili detailnější podrobnosti; povrchové vývěry ropy nebo plynu signalizují, že oblast může skrývat ložiska.

Horniny na zemském povrchu jsou utvářeny různými geologickými pochody jako např. eroze, tektonika, vrásnění či zvětrávání. Jen omezeně lze povrchovou geologickou stavbu přenést do hloubky. Pro poznání hlubší stavby zemské kůry se využívá geofyzikální měření. Geofyzikální metody, stejně jako vytvořené geologické modely (mapy a řezy) sice neposkytují definitivní důkaz o přítomnosti ložiska a nasycení uhlovodíky, ale dovolují zjistit existenci příznivých tektonických struktur.

Nalezení ropného nebo plynového ložiska je složitý proces, zvláště dnes, kdy většina ložisek v přístupných oblastech již byla objevena a uhlovodíky se musí vyhledávat v méně přístupných, geologicky složitějších a většinou hlubších oblastech.

Při loňské návštěvě Muzea naftového dobývání a geologie v Hodoníně se deváťáci seznámili s principy seizmického měření, které je založeno na registraci vlnění, které se vyvolává výbuchem nebo vibrací. Rozdíly v elastických vlastnostech hornin způsobují, že se vlny na rozhraní různých prostředí lámou nebo odrážejí a tak se dostávají k povrchu, kde je můžeme registrovat. Reflexní metoda využívá vlny odražené, refrakční vlny lomené.

Maléřová I. 

Fotogalerie

« zpět